Zelenou dostal minimalismus ve své plné kráse.
Charakter budovy, ve které se mísí portugalská architektura 19. století s alpským stylem, byl během více než 120 let narušován několika neodbornými zásahy a nepromyšlenými rekonstrukcemi. Hlavním cílem architektů a designérů bylo navrátit budově zašlou slávu a její ztracenou identitu. Výsledkem jejich snažení je interiér, ve kterém dominuje minimalismus.
Minimum nábytku, minimum barev, minimum vzorů, ale přesto žádná nuda. Nechybí kontrasty ani netradiční materiály. Hlavní slovo má kombinace dřeva a bílé barvy, tento motiv se táhne napříč celým prostorem. Své místo si kromě dřeva našlo v domě také sklo a mramor. Díky orientaci budovy je interiér naplněn přirozeným světlem po celý den, to vnáší do prostoru kus pozitivní energie. V tomto směru hraje důležitou roli geometrie schodiště – filtruje vztahy mezi jednotlivými podlažími a umožňuje světlu pronikat dolů z horních pater.
